Divadlo Na zábradlí
Dánská občanská válka 2018–24

Dánská občanská válka 2018–24 Kaspar C. Nielsen, Kristýna Kosová, Adam Svozil

PREMIÉRA
15. prosince 2017

DÉLKA PŘEDSTAVENÍ
140 minut s přestávkou

„Až lidstvo vymře, tak se nic nestane.“

Obsazení

Mluvčí E / Autor knihy: Jiří Černý
Mluvčí F / Voják: Honza Hájek
Mluvčí D / Ošetřovatel / Pes Geoff: Petr Jeništa
Mluvčí C / Paní, co pamatuje Havla / Personál: Dita Kaplanová
Mluvčí A/ Henry: Miloslav König
Mluvčí B / Leonora: Johana Matoušková
Mluvčí G / Reportérka / Pes Čau Čau: Magdaléna Sidonová 

Inscenační tým

Režie a dramaturgie: Adam Svozil, Kristýna Kosová
Scénografie: Petr Vítek
Kostýmy: Ján Tereba

Reprízy

Omlouváme se, repríza této inscenace není na nejbližší dobu plánována.
Pro aktuální termíny našich představení navštivte sekci program.

Muž přemýšlí o příčinách nebývale krvavého konfliktu, který nelítostně rozdělil společnost, a i po stovkách let od událostí se mu jistá jeho rozhodnutí navrací v nejhorších nočních můrách. Rozhodnutí, která během války učinil, a kterých snad i lituje, třeba těch o své životní lásce, už nelze vzít zpět, ale co už se dá dělat? Scénář na motivy sci-fi románu předního představitele současné dánské literatury Kaspara C. Nielsena kombinuje úvahy o společensko-politických tendencích s fantaskními historkami tragikomického charakteru, balancuje na hranici absurdity, surreálna a kruté ironie.

mansson

,,Prožitek ze skvěle zrežírovaného představení je umocněn vynikajícími hereckými výkony." 90 %
Radek Karkovský, Informuji.cz, 18. 12. 2017

,,Divadlo Na zábradlí připravilo představení, které reaguje na tuzemskou kocovinu a varovné kroky naší povolební politické reprezentace." 80 %
Saša Hrbotický, Aktuálně.cz, 18. 12. 2017

,,Autory divadelního díla, jež vnímáme během představení, je autorsko-dramaturgicko-režijní dvojice z nastupující divadelní generace: Kristýna Kosová a Adam Svozil. Nejsou divadelní veřejnosti neznámí, v roce 2015 například získali za představení ve školním divadle Disk divadelní fakulty AMU Cenu Marka Ravenhilla za nejlepší inscenaci současné původní hry."
Jan Císař, Lidové noviny, 21. 12. 2017

,,Tvůrci se od románu odrazili k vlastnímu, svébytnému tvaru. Hned úvodní scénu pojali jako debatní kroužek nad Nielsenovou knihou, kterou mezi diváky nechá kolovat moderující postava autora v podání Jiřího Černého."
Ester Žantovská, Hospodářské noviny, 18. 12. 2017

AnderSen

AnderSen aneb Fantazie mě přivede do blázince Hans Christian Andersen a kolektiv

PREMIÉRY
2. a 3. června 2017

DÉLKA PŘEDSTAVENÍ
90 minut bez přestávky

Obsazení

Dívka s mušlí: Dita Kaplanová
Božena Němcová: Magdaléna Sidonová
Tanečnice: Jana Plodková
Sněhová královna: Anežka Kubátová
Císař: Petr Čtvrtníček
Kaj: Miloslav König
Cínový vojáček: Ivan Lupták
Andersen: Jiří Černý

Inscenační tým

Režie: Jan Mikulášek
Dramaturgie: Petr Štědroň a Dora Viceníková
Scéna a kostýmy: Marek Cpin
Hudba: Miloslav König
Light design: Jan Jungvirt

Reprízy

Omlouváme se, repríza této inscenace není na nejbližší dobu plánována.
Pro aktuální termíny našich představení navštivte sekci program.

Fantazie na motivy Andersenových pohádek a dětských nočních můr. Pohádkový svět, ve kterém si víla vezme život, opuštěné děvčátko umrzne na chodníku, cínový vojáček s jednou nohou se rozpustí, a další jímavé příběhy se smutnými konci se proplétají s autentickými vzpomínkami herců. Svobodné parafráze Andersena dávají modelovým příběhům konkrétní, reálné obrysy, přibližují je našim zkušenostem, našemu světu. Dětství jako kombinace Andersenových hororů, strachů ze tmy pod postelí i hádek rodičů.

Představení není vhodné pro děti.


,,AnderSen osloví alternativněji laděné publikum, jež dokáže přistupovat k dění na scéně podobně jako třeba k četbě poezie. Pak se mu otevře okno do režisérovy duše naplněné andersenovským smutkem a zoufalým smíchem, úzkostí a strachem z lidské krutosti."
 80 %
Saša Hrbotický, Aktuálně.cz, 5. 6. 2017

,,Výstupy či obrazy, které často působí víc výtvarně než divadelně, nejsou jen dílem režiséra a herců, zásadně je poznamenala představivost výtvarníka Marka Cpina. Bez jeho jemného smyslu pro eleganci, humor, styl a přesně charakterizující tvarový detail si tvorbu dnešního Zábradlí nelze ani představit."
Marie Reslová, iHNED.cz, 5. 6. 2017

,,Velmi náročná inscenace, která naprosto geniálním způsobem propojuje Andersenovy pohádky s poněkud traumatickými zážitky z dětství jednotlivých herců klasickou metodou kolektivní improvizace." 80 %
Anežka Hrebiková, i-divadlo.cz, 6. 6. 2017

Posedlost

Posedlost JAN MIKULÁŠEK, DORA VICENÍKOVÁ A KOLEKTIV

Premiéry
30. dubna a 1. května 2016

Délka představení
90 minut bez přestávky

Obsazení

Posedlá: Dita Kaplanová
Posedlá: Jana Plodková
Posedlá: Anežka Kubátová / Barbora Bočková
Posedlý: Miloslav König
Posedlý: Stanislav Majer
Posedlý: Jiří Vyorálek
Posedlý: Leoš Noha
Posedlá: Johana Matoušková

Inscenační tým

Režie: Jan Mikulášek Dramaturgie: Dora Viceníková Scéna a kostýmy: Marek Cpin Výběr hudby: Jan Mikulášek Asistent režie: Stephanie Van Vleet

Reprízy

Omlouváme se, repríza této inscenace není na nejbližší dobu plánována.
Pro aktuální termíny našich představení navštivte sekci program.


Po inscenacích o smrti (Požitkáři) a o divadle a hercích (Hamleti) vytvořil autorským tým inscenaci o lásce a jejích různých podobách. Nahlížíme do soukromí několika postav, které se vášnivě potkávají či míjejí, marně hledají štěstí ve vztahu nebo v samotě, a tak pořád dokola. Pravděpodobné situace a uvěřitelné příběhy doplňují fantazijní výjevy a komentáře, humorné scény zase hororové výjevy. Drobné příběhy tohoto několikapatrového domu se volně proplétají, sousedé se střídají a stěny jsou svědky domácích dramat.

Mikuláškův jazyk je zkratkovitý, do několikaminutových scén zhušťuje obsáhlé příběhy, které tušíme v pozadí –jeptiška potetovaná mužskými jmény. Motivace postav, konkrétní pohnutky jsou nám vesměs zatajeny a přihlížíme „jen“ střetům postav ztracených v sobě a nenalézajících útěchu ani ve svém okolí. Místo melancholie a smutku však vítězí nadsázka, groteska a ironie. Dvoupodlažní řešení scény rytmizuje sled obrazů a vytváří vzájemné paralely a komentáře. Pastelové barvy, které scéně i kostýmům dominují, retrostyl i drobné detaily vybočující z reality (elegantní zjev postavy doplněný o vlasy rozcuchané větrem) posouvají drobné příběhy mimo konkrétní čas a prostor. 

Kmotrem inscenace je Vladimír Majer.

Pěstounem Divadla Na zábradlí v roce 2016 je Pavlína Saudková.


,,Až dosud se zdálo, že velmi limitované možnosti zdejšího jeviště vyčerpal svými nápady v devadesátých letech tehdejší šéf Divadla Na zábradlí Petr Lébl. Ale architektura Cpinových scénografií k Požitkářům nebo nyní k Posedlosti na jeho práci fascinujícím způsobem navazuje a překonává ji."

Marie Reslová, Hospodářské noviny, 4. 5. 2016

,,Svými formálními kvalitami, brilantní syntézou pohybového a činoherního divadla s vizuální složkou je Posedlost nepřehlédnutelná."
Saša Hrbotický, Aktuálně.cz, 5. 5. 2016

,,Posedlost je nesoudržným pásmem scének „na téma“. Ač to bude znít paradoxně, je právě tato nesoudržnost její největší předností. (...) Těm, kdo se rádi volně procházejí a nečekají, že je při tom budou tvůrci vodit za ručičku, ji lze proto vřele doporučit."
Vojtěch Poláček, Kulturissimo, 10. 5. 2016

,,Jana Plodková, která našla Na zábradlí vlastní polohu smutného klaunství, je výrazově a pohybově výborná."
Jana Machalická, Lidové noviny, 10. 5. 2016

,,Až surrealistická atmosféra Posedlosti mne v myšlenkách spojila s vizuálními zážitky dávných inscenací Jana Antonína Pitínského či Petra Lébla."
Dana Benešová-Trčková, Česká televize, 7. 5. 2016

,,Kontinuálně navazuje trojice Mikulášek, Viceníková, Cpin na Požitkáře a Hamlety. Tentokráte shlédnete pásmo scének na téma partnerské vztahy. Tedy jistě vděčné téma. Co mne na Posedlosti velmi zaujalo byla především skvěle zvolená scéna, a pak také minimum slov. Většina scének jsou němé přehlídky bezvýchodnosti soužití za podkresu již tradičně vhodně zvoleného hudebního doprovodu. A protože je tento tým již velmi sehraný, a režisér věděl přesně co a jak říct, myslím, že je Posedlost skutečně povedená." 70 %
Lukáš Holubec, i-divadlo.cz, 1. 8. 2016

,,Nemohu si pomoci, ale i přesto, že inscenace DNZ drží stále stejný styl, dokáží mě svým způsobem překvapit, pohltit a oslovit. Tvůrčí tým totiž umí jednoduchou zkratkou v několikaminutové scéně říci to, co některým autorům vystačí na celovečerní hru." 70 %
Jiří Landa, i-divadlo.cz, 2. 5. 2016

Macbeth - Too Much Blood

Macbeth - Too Much Blood DJ/Shakespeare

PREMIÉRY
7. a 8. dubna 2017

Délka představení
110 minut včetně přestávky

„Fuck me or kill him!“

Obsazení

Macbeth: Miloslav König
Lady Macbeth: Anežka Kubátová / Johana Schmidtmajerová
Banco: Jiří Černý
Duncan: Leoš Noha
Macduff: Václav Vašák
Ross: Ivan Lupták
Lady Macduff: Johana Matoušková
Chlápek 1: Petr Jeništa
Chlápek 2: Petr Čtvrtníček

Inscenační tým

Scénář, scéna a režie: David Jařab Dramaturgie: Lucie Ferenzová
Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková
Hudba: Jakub Kudláč

Reprízy

Omlouváme se, repríza této inscenace není na nejbližší dobu plánována.
Pro aktuální termíny našich představení navštivte sekci program.


Čeští herci v inscenaci se na jevišti dorozumívají jednoduchou, prostě rytmickou, zkratkovitou angličtinou, které rozumí každý začátečník - a pokud ne, přečte si české titulky. 
Pro zajištění viditelnosti titulků si, prosím, zakupte místa na balkoně.

MAKE MACBETH GREAT AGAIN!

Zlo se nerodí v temném kotli, ale vyrůstá z neochoty přiznat sobě i okolí to, co nás uspokojuje. A tam, kde nemůže být ukojena přirozená touha po štěstí, nastupuje touha po moci. Moci, která nám dovolí pomstít se za vlastní traumata a pocity méněcennosti.
Variace na Shakespearova Macbetha, ve které tak docela nevíme, jestli se odehrává v minulosti, současnosti nebo nedaleké budoucnosti. Nevíme, jestli se v ní vracíme ke starým modelům, kdy „muži byli ještě muži“, „ženy byly ještě ženy“ a kdo chtěl moc a peníze, musel se potřísnit krví, a nebo se díváme do budoucnosti, kde kultivovanost, korektnost a empatie opět ustoupily nejnižším pudům.

Svět tohoto Macbetha mluví univerzálním jazykem, ve kterém už ale není prostor pro vzletnost a filozofické úvahy. Jazykem, který pojmenovává realitu prostě a neúprosně. K dorozumění v tomto světě už stačí jen jeden jazyk a několik slov.

Darkblugrassová černá komedie na klasické téma, ve které se mísí absurdita s melancholií.


Kritický žebříček Divadelních novin
, 2. 5. 2017

,,Inscenace je výtečnou ukázkou invenčně uchopené klasické látky." 80 %
Saša Hrbotický, Aktuálně.cz, 11. 4. 2017

,,To, že se boj o moc a úklady prostě jen přesunuly z hradů na obchodní konference a business mítinky a že čarodějnice nahradila bezdomovecká individua, zní asi trochu banálně. Ale v kombinaci s překvapivou bluegrassovou estetikou, bendžem a dobrou hudbou vytváří specifický postmoderní mix našeho světa, kde má hlavní slovo jednoduchá heslovitá angličtina, se kterou se lze domluvit kdekoli. Na skotské vrchovině, jihu USA a stejně tak v jakémkoli hotelu." 80 %
Tomáš Štástka, iDNES.cz, 16. 4. 2017

,,Jak bylo mnohokrát napsáno, herci ze Zábradlí jsou dokonale sehráni a divadlu založenému na paradoxech pravdivé, niterné existence jednotlivce uprostřed "společenské hry" dobře rozumí."
Marie Reslová, iHNed.cz, 11. 4. 2017

,,What to say, co dodat? Jde o chytrou inscenaci, kterou bychom při troše dobré vůle mohli klasifikovat jako černou komedii, ale tato jevištní meditace o temných stránkách lidské psychiky vyznívá při vší nadlehčené apartnosti přece jenom jako děsuplná anamnéza."
Jan Kerbr, Magazín UNI, květen 2017

,,Jestli je Jařab v našem prostoru v něčem opravdu nenahraditelný, tak schopností skloubit čistou tragédii s čistou groteskou. A to se mu v novince daří nádherně. Navíc se jeden z posledních českých surrealistů znovu projevuje jako výborný scénograf, když představení pojal jako sled pomalých barevných obrazů, kde se postavy jen líně přeskupují, míchají - a stejně letargicky vraždí. Nechci být škarohlíd, ale osekat Macbetha víc než na takovou dřeň příběhu už po Jařabovi někdo těžko může dokázat. A taky mě asi nikdo nedokáže přesvědčit, abych se po zhlédnutí představení přestal bát břitvy."
Jan H. Vitvar, Respekt.cz, 21. 4. 2017

,,Adaptace hraním situací - a Miloslav König jako Macbeth a Anežka Kubátová jako jeho žena to umí přesně a důsledně dodržovat - prokázala svou oprávněnost. Může jistě vyvolávat nejrůznější kritické připomínky, ale herectvím dospěla k osobitému, rozvinutému, vizuálně působivému scénickému divadelnímu tvaru, odpovídajícímu záměrům adaptace. Tato vizuálnost se ještě zvětšuje o scénu, jíž si navrhl sám režisér a tvůrce adaptace, a o kostýmy Sylvy Zimuly Hanákové. To vskutku nelze nerespektovat."
Jan Císař, Lidové noviny, 26. 4. 2017

,,Postavy připomínají svým pohybováním se i mluvou figury z komiksů nebo počítačových her. Hlavní zdroj humoru: napjatě sledujeme, co z nich s prkennou nebo nevinnou žádostí vypadne, ale slova, většinou právě banality, padají hereckými výkony více než přesvědčivými."
Josef Mlejnek, Divadelní noviny, 2. 5. 2017

,,Opravdu vám zatrne, když se na scéně groteskně podřezávají břitvou krky. Jak je to možné? Jednak groteska v sobě vždy nese něco krutého a jednak je vše zde vytříbené - herectví, uhrančivá, téměř ambientní hudba říznutá hraním dvou Chlápků na bendžo a krásně dekadentní scéna."
Lenka Dombrovská, Instinkt, 25. 5. 2017

,,Jařabova inscenace je černou groteskou. Ale ani v komiksové zkratce neztrácí smysl a sílu Shakespearovy předlohy. Nastavuje zrcadlo dnešnímu světu, v němž vítezí primitivové a prazákladní síly - sex a moc. Mezi basic English a sofistikovaným hereckým projevem to jiskří nonverbálními významy. A že se tři čarodějnice změnily ve dva houmlesáky, kteří hrají na bendžo bluegrass? Šašci a outsideři přece vidí skutečnost nejostřeji."
Bronislav Pražan, Týdeník Rozhlas, 5. 6. 2017

,,Lady velmi naléhavě touží po dítěti, pro Macbetha je ale nemožné s ní spát. Tím se roztáčí celý kolotoč událostí a náhražek, jež se v životě páru dostávají na místo potomka, jako „důkazy lásky“, které mají symbolizovat naději na jejich jakoukoli vzájemnost. Přichází tedy moc, peníze, zlato, sdílená slast krutosti. Když ale po tomto žebříku zástupných hodnot vystoupají už neudržitelně vysoko, dostaví se závrať a pád. Krev začne stoupat k nebesům, protože byl narušen základní tok života."
Tereza Marečková, Bubínek Revolveru, 19. 6. 2017

,,Toto zpracování Macbetha je úplně jiné než všechna ostatní. Naprosto originální. Je to troufalé, je to drzé, a proto geniální. Z Macbetha se stává montypythonovská komická postavička (Too much pathos!) a Lady Macbeth je vám prostě líto. Není to ta mrcha toužící po moci, ale žena, která netuší, že mlčeti zlato (jako ostatně žádná žena) a pak se nestačí divit, co její slova způsobila. A vůbec mi nevadí, že čeští herci mluví při představení anglicky. Právě ta je totiž tou troufalostí, která celé inscenaci dodává originalitu, již v jiném divadle nyní nenajdete."
Soňa Hanušová, Kulturio.cz, 19. 4. 2017

,,Nadčasovost shakespearovského tématu, alternativní přístup k fabuli a světu slova, pointovaná mrzkost lidské existence, která pozbývá smyslu, pakliže jí sami žádný nedáme – to vše nabízí nová premiéra Divadla Na zábradlí v režii Davida Jařaba."
Martina Doležalová, Nenuďtese,cz, 9. 4. 2017

,,So, what to say? Lekce angličtiny pro začátečníky, lekce ze Shakespeara pro pokročilé. Kódování textového obsahu do pohybové a mimické formy je precizní a precizní je i herecké provedení. Z parodické linky místy vyvstávají kvintesence archetypu s intenzitou a důrazem, hodným jednoho z nejvýznačnějších dramat." 90 %
Veronika Boušová, i-divadlo.cz, 29. 4. 2017

Krásné psací stroje!

Krásné psací stroje! MILOŠ ORSON ŠTĚDROŇ

Premiéry 
19. a 20. února 2016

Délka představení
75 minut bez přestávky

"Pojďme si vařit turky a mlátit do strojů."

Obsazení

Redaktorka, Běla, Marie: Anežka Kubátová / Magdaléna Sidonová
Redaktorka, Pipsi, Zdena: Natália Drabiščáková
Jan Zábrana: Miloslav König
Josef Škvorecký: Petr Jeništa
Jiří Kolář: Jiří Vyorálek
Bohumil Hrabal: Ladislav Hampl
Ginsberg, Estébák: Leoš Noha
Klavír: Miloš Orson Štědroň
Saxofony: Pavel Fiedler
Bicí: Jan Švamberg

Inscenační tým

Režie: Jiří Havelka Text a hudba: Miloš Orson Štědroň
Dramaturgie: Karel František Tománek a Dora Viceníková
Scéna: Dáda Němeček Kostýmy: Andrea Králová
Pohybová spolupráce: Martin Pacek
Asistent režie:
Emil Rothermel, Karolína Plicková 

Reprízy

Omlouváme se, repríza této inscenace není na nejbližší dobu plánována.
Pro aktuální termíny našich představení navštivte sekci program.

Autorské hudebně-divadelní představení na téma slavných osobností české literatury. Tři literární velikáni (Jan Zábrana, Josef Škvorecký a Bohumil Hrabal) bojují o existenci ve víru redaktorských nástrah a normalizace. Své souboje svádí prostřednictvím rychlých psacích strojů, v případě čtvrtého (Jiří Kolář) i za pomoci lepidla.

PARTNER INSCENACE

logo wd lux barva

Pěstounem Divadla Na zábradlí v roce 2016 je Pavlína Saudková.


Kritický žebříček Divadelních novin, 15. 3. 2016

,,Nadsázka, s níž herci literární a umělecké osobnosti ztvárňují, je skoro něžná a empatická. Spíš než kritického odstupu a originálního vhledu v této kabaretní koláži se zpěvy se nám dostává pořádné porce nostalgických historek à la návštěva Allena Ginsberga v Praze, ale také pěkných divadelních nápadů, výtvarných i hereckých."
Marie Reslová, iHNed.cz, 22. 2. 2016

,,Herecké ztvárnění důležitých postav české kultury esprit nepostradá, všech sedm herců nabízí svrchované interpretační zkratky, vyniknou - i pěvecky - především Miloslav König a Petr Jeništa. (...) Soubor Divadla Na zábradlí disponuje špičkovým hereckým týmem. Nedovedu si představit, jak by Štědroňovo libreto dopadlo v provedení "druhé ligy"."
Jan Kerbr, Lidové noviny, 24. 2. 2016


,,Příjemně hořko-sladká sonda do spisovatelského života doby nedávno minulé. Dobře vyvážená kombinace obsahové a hudební složky. V obou případech šlo o zajímavou koláž různých stylů a tónů. Velice vydařené po textové stránce, spousta povedených dialogů, písní či slovních hříček. K tomu nápaditá a dobře fungující scéna, solidní herecké výkony všech aktérů, z nichž nejvíce zaujali výteční M. König a J. Vyorálek."
Jan Pařízek, i-divadlo.cz, 22. 2. 2016

,,Režisér Jiří Havelka spolu s herci Miloslavem Königem (Jana Zábrana), Petrem Jeništou (Josef Škvorecký), Ladislavem Hamplem (Bohumil Hrabal), Jiřím Vyorálkem (Jiří Kolář) i muzikanty vytvořili svižné, inteligentní, hravé a přes poučení zábavné představení, kde skvostně hrají všichni a všechno."
Marie Třešňáková, ČT24, 27. 2. 2016

,,Těžko vyzdvihnout jeden ze čtyř hlavních hereckých výkonů, všechny byly výtečné a vyvážené. Nejvýrazněji na mě působili přátelé Zábrana-Škvorecký v podání Königa a Jeništy. Ústřední čtveřici doplňovaly v nejrůznějších rolích Natália Drabiščáková a jako vždy roztomilá Anežka Kubátová. (...) Divadlo Na zábradlí svou druhou nově uvedenou hrou v letošní sezoně přesvědčivě dokazuje, že stále patří k tomu nejlepšímu, co lze v Praze vidět. S čistým svědomím mohu hodnotit jedině nejvýše."
Michal Hozman, Generace 21, 4. 3. 2016

,,Režie, herci, hudba, scéna, týmová práce – dokonalá souhra, všechno má své místo a opodstatnění."
Hana Frejková, Divadelní noviny, 28. 2. 2016

,,Text vytvořený z úlomků deníkových zápisů, próz i básní, novinových recenzí a patrně i estébáckých protokolů, chvíli hraný, chvilku recitovaný anebo zpívaný - ne chronoogicky, nýbrž na přeskáčku -, je výsostným dramaturgickým tvarem, který hercům nabídl ztělesnit ostře konturované postavy."
Jan Kolář, Divadelní noviny, 15. 3. 2016