Divadlo Na zábradlí
Mýcení

Mýcení Thomas Bernhard

PREMIÉRA
16. března 2018

DÉLKA PŘEDSTAVENÍ
110 minut bez přestávky

Obsazení

Auersberger: Jakub Žáček
Auersbergerová: Magdaléna Sidonová
Thomas: Honza Hájek 
Joana: Johana Matoušková 
Billrothová: Jana Plodková
John: Václav Vašák
Schrekerová: Dita Kaplanová
Herec: Petr Jeništa 

Inscenační tým

Režie: Jan Mikulášek
Překlad: Marek Nekula
Dramatizace:
Dora Viceníková, Jan Mikulášek
Dramaturgie:  Dora Viceníková, Petr Štědroň
Scéna a kostýmy: Marek Cpin

Reprízy

Omlouváme se, repríza této inscenace není na nejbližší dobu plánována.
Pro aktuální termíny našich představení navštivte sekci program.

Sarkastický, ironický a přesný Thomas Bernhard se vrací na scénu Divadla Na zábradlí. Po legendárních inscenacích (Ritter, Dene, Voss, Divadelník a Náměstí Hrdinů) uvedeme dramatizaci románu Mýcení tohoto rakouského, skandálního a nepohodlného autora. Slavnostní setkání několika přátel u večeře se stane hlubokou, ironickou a jízlivě zábavnou sondou do života lepší společnosti. I když se situace a řeči, které se vedou o divadle a umění zdají nadsazené, někteří Bernhardovi „přátelé“ se v knize poznali a zažalovali autora za nactiutrhání.

Kmotrami inscenace jsou Lenka Střeláková a Valerie Muliar.

Dánská občanská válka 2018–24

Dánská občanská válka 2018–24 Kaspar C. Nielsen, Kristýna Kosová, Adam Svozil

PREMIÉRA
15. prosince 2017

DÉLKA PŘEDSTAVENÍ
140 minut s přestávkou

„Až lidstvo vymře, tak se nic nestane.“

Obsazení

Mluvčí E / Autor knihy: Jiří Černý
Mluvčí F / Voják: Honza Hájek
Mluvčí D / Ošetřovatel / Pes Geoff: Petr Jeništa
Mluvčí C / Paní, co pamatuje Havla / Personál: Dita Kaplanová
Mluvčí A/ Henry: Miloslav König
Mluvčí B / Leonora: Johana Matoušková
Mluvčí G / Reportérka / Pes Čau Čau: Magdaléna Sidonová 

Inscenační tým

Režie a dramaturgie: Adam Svozil, Kristýna Kosová
Scénografie: Petr Vítek
Kostýmy: Ján Tereba

Reprízy

Omlouváme se, repríza této inscenace není na nejbližší dobu plánována.
Pro aktuální termíny našich představení navštivte sekci program.

Muž přemýšlí o příčinách nebývale krvavého konfliktu, který nelítostně rozdělil společnost, a i po stovkách let od událostí se mu jistá jeho rozhodnutí navrací v nejhorších nočních můrách. Rozhodnutí, která během války učinil, a kterých snad i lituje, třeba těch o své životní lásce, už nelze vzít zpět, ale co už se dá dělat? Scénář na motivy sci-fi románu předního představitele současné dánské literatury Kaspara C. Nielsena kombinuje úvahy o společensko-politických tendencích s fantaskními historkami tragikomického charakteru, balancuje na hranici absurdity, surreálna a kruté ironie.

mansson

,,Prožitek ze skvěle zrežírovaného představení je umocněn vynikajícími hereckými výkony." 90 %
Radek Karkovský, Informuji.cz, 18. 12. 2017

,,Divadlo Na zábradlí připravilo představení, které reaguje na tuzemskou kocovinu a varovné kroky naší povolební politické reprezentace." 80 %
Saša Hrbotický, Aktuálně.cz, 18. 12. 2017

,,Autory divadelního díla, jež vnímáme během představení, je autorsko-dramaturgicko-režijní dvojice z nastupující divadelní generace: Kristýna Kosová a Adam Svozil. Nejsou divadelní veřejnosti neznámí, v roce 2015 například získali za představení ve školním divadle Disk divadelní fakulty AMU Cenu Marka Ravenhilla za nejlepší inscenaci současné původní hry."
Jan Císař, Lidové noviny, 21. 12. 2017

,,Tvůrci se od románu odrazili k vlastnímu, svébytnému tvaru. Hned úvodní scénu pojali jako debatní kroužek nad Nielsenovou knihou, kterou mezi diváky nechá kolovat moderující postava autora v podání Jiřího Černého."
Ester Žantovská, Hospodářské noviny, 18. 12. 2017

Macbeth - Too Much Blood

Macbeth - Too Much Blood DJ/Shakespeare

PREMIÉRY
7. a 8. dubna 2017

Délka představení
110 minut včetně přestávky

„Fuck me or kill him!“

Obsazení

Macbeth: Miloslav König
Lady Macbeth: Anežka Kubátová / Johana Schmidtmajerová
Banco: Jiří Černý
Duncan: Leoš Noha
Macduff: Václav Vašák
Ross: Ivan Lupták
Lady Macduff: Johana Matoušková
Chlápek 1: Petr Jeništa
Chlápek 2: Petr Čtvrtníček

Inscenační tým

Scénář, scéna a režie: David Jařab Dramaturgie: Lucie Ferenzová
Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková
Hudba: Jakub Kudláč

Reprízy

Omlouváme se, repríza této inscenace není na nejbližší dobu plánována.
Pro aktuální termíny našich představení navštivte sekci program.


Čeští herci v inscenaci se na jevišti dorozumívají jednoduchou, prostě rytmickou, zkratkovitou angličtinou, které rozumí každý začátečník - a pokud ne, přečte si české titulky. 
Pro zajištění viditelnosti titulků si, prosím, zakupte místa na balkoně.

MAKE MACBETH GREAT AGAIN!

Zlo se nerodí v temném kotli, ale vyrůstá z neochoty přiznat sobě i okolí to, co nás uspokojuje. A tam, kde nemůže být ukojena přirozená touha po štěstí, nastupuje touha po moci. Moci, která nám dovolí pomstít se za vlastní traumata a pocity méněcennosti.
Variace na Shakespearova Macbetha, ve které tak docela nevíme, jestli se odehrává v minulosti, současnosti nebo nedaleké budoucnosti. Nevíme, jestli se v ní vracíme ke starým modelům, kdy „muži byli ještě muži“, „ženy byly ještě ženy“ a kdo chtěl moc a peníze, musel se potřísnit krví, a nebo se díváme do budoucnosti, kde kultivovanost, korektnost a empatie opět ustoupily nejnižším pudům.

Svět tohoto Macbetha mluví univerzálním jazykem, ve kterém už ale není prostor pro vzletnost a filozofické úvahy. Jazykem, který pojmenovává realitu prostě a neúprosně. K dorozumění v tomto světě už stačí jen jeden jazyk a několik slov.

Dark bluegrassová černá komedie na klasické téma, ve které se mísí absurdita s melancholií. 

OCENĚNÍ INSCENACE MACBETH - TOO MUCH BLOOD

  • CENY DIVADELNÍ KRITIKY 2017

    • INSCENACE ROKU


Kritický žebříček Divadelních novin
, 2. 5. 2017

,,Inscenace je výtečnou ukázkou invenčně uchopené klasické látky." 80 %
Saša Hrbotický, Aktuálně.cz, 11. 4. 2017

,,To, že se boj o moc a úklady prostě jen přesunuly z hradů na obchodní konference a business mítinky a že čarodějnice nahradila bezdomovecká individua, zní asi trochu banálně. Ale v kombinaci s překvapivou bluegrassovou estetikou, bendžem a dobrou hudbou vytváří specifický postmoderní mix našeho světa, kde má hlavní slovo jednoduchá heslovitá angličtina, se kterou se lze domluvit kdekoli. Na skotské vrchovině, jihu USA a stejně tak v jakémkoli hotelu." 80 %
Tomáš Štástka, iDNES.cz, 16. 4. 2017

,,Jak bylo mnohokrát napsáno, herci ze Zábradlí jsou dokonale sehráni a divadlu založenému na paradoxech pravdivé, niterné existence jednotlivce uprostřed "společenské hry" dobře rozumí."
Marie Reslová, iHNed.cz, 11. 4. 2017

,,What to say, co dodat? Jde o chytrou inscenaci, kterou bychom při troše dobré vůle mohli klasifikovat jako černou komedii, ale tato jevištní meditace o temných stránkách lidské psychiky vyznívá při vší nadlehčené apartnosti přece jenom jako děsuplná anamnéza."
Jan Kerbr, Magazín UNI, květen 2017

,,Jestli je Jařab v našem prostoru v něčem opravdu nenahraditelný, tak schopností skloubit čistou tragédii s čistou groteskou. A to se mu v novince daří nádherně. Navíc se jeden z posledních českých surrealistů znovu projevuje jako výborný scénograf, když představení pojal jako sled pomalých barevných obrazů, kde se postavy jen líně přeskupují, míchají - a stejně letargicky vraždí. Nechci být škarohlíd, ale osekat Macbetha víc než na takovou dřeň příběhu už po Jařabovi někdo těžko může dokázat. A taky mě asi nikdo nedokáže přesvědčit, abych se po zhlédnutí představení přestal bát břitvy."
Jan H. Vitvar, Respekt.cz, 21. 4. 2017

,,Adaptace hraním situací - a Miloslav König jako Macbeth a Anežka Kubátová jako jeho žena to umí přesně a důsledně dodržovat - prokázala svou oprávněnost. Může jistě vyvolávat nejrůznější kritické připomínky, ale herectvím dospěla k osobitému, rozvinutému, vizuálně působivému scénickému divadelnímu tvaru, odpovídajícímu záměrům adaptace. Tato vizuálnost se ještě zvětšuje o scénu, jíž si navrhl sám režisér a tvůrce adaptace, a o kostýmy Sylvy Zimuly Hanákové. To vskutku nelze nerespektovat."
Jan Císař, Lidové noviny, 26. 4. 2017

,,Postavy připomínají svým pohybováním se i mluvou figury z komiksů nebo počítačových her. Hlavní zdroj humoru: napjatě sledujeme, co z nich s prkennou nebo nevinnou žádostí vypadne, ale slova, většinou právě banality, padají hereckými výkony více než přesvědčivými."
Josef Mlejnek, Divadelní noviny, 2. 5. 2017

,,Opravdu vám zatrne, když se na scéně groteskně podřezávají břitvou krky. Jak je to možné? Jednak groteska v sobě vždy nese něco krutého a jednak je vše zde vytříbené - herectví, uhrančivá, téměř ambientní hudba říznutá hraním dvou Chlápků na bendžo a krásně dekadentní scéna."
Lenka Dombrovská, Instinkt, 25. 5. 2017

,,Jařabova inscenace je černou groteskou. Ale ani v komiksové zkratce neztrácí smysl a sílu Shakespearovy předlohy. Nastavuje zrcadlo dnešnímu světu, v němž vítezí primitivové a prazákladní síly - sex a moc. Mezi basic English a sofistikovaným hereckým projevem to jiskří nonverbálními významy. A že se tři čarodějnice změnily ve dva houmlesáky, kteří hrají na bendžo bluegrass? Šašci a outsideři přece vidí skutečnost nejostřeji."
Bronislav Pražan, Týdeník Rozhlas, 5. 6. 2017

,,Lady velmi naléhavě touží po dítěti, pro Macbetha je ale nemožné s ní spát. Tím se roztáčí celý kolotoč událostí a náhražek, jež se v životě páru dostávají na místo potomka, jako „důkazy lásky“, které mají symbolizovat naději na jejich jakoukoli vzájemnost. Přichází tedy moc, peníze, zlato, sdílená slast krutosti. Když ale po tomto žebříku zástupných hodnot vystoupají už neudržitelně vysoko, dostaví se závrať a pád. Krev začne stoupat k nebesům, protože byl narušen základní tok života."
Tereza Marečková, Bubínek Revolveru, 19. 6. 2017

,,Toto zpracování Macbetha je úplně jiné než všechna ostatní. Naprosto originální. Je to troufalé, je to drzé, a proto geniální. Z Macbetha se stává montypythonovská komická postavička (Too much pathos!) a Lady Macbeth je vám prostě líto. Není to ta mrcha toužící po moci, ale žena, která netuší, že mlčeti zlato (jako ostatně žádná žena) a pak se nestačí divit, co její slova způsobila. A vůbec mi nevadí, že čeští herci mluví při představení anglicky. Právě ta je totiž tou troufalostí, která celé inscenaci dodává originalitu, již v jiném divadle nyní nenajdete."
Soňa Hanušová, Kulturio.cz, 19. 4. 2017

,,Nadčasovost shakespearovského tématu, alternativní přístup k fabuli a světu slova, pointovaná mrzkost lidské existence, která pozbývá smyslu, pakliže jí sami žádný nedáme – to vše nabízí nová premiéra Divadla Na zábradlí v režii Davida Jařaba."
Martina Doležalová, Nenuďtese,cz, 9. 4. 2017

,,So, what to say? Lekce angličtiny pro začátečníky, lekce ze Shakespeara pro pokročilé. Kódování textového obsahu do pohybové a mimické formy je precizní a precizní je i herecké provedení. Z parodické linky místy vyvstávají kvintesence archetypu s intenzitou a důrazem, hodným jednoho z nejvýznačnějších dramat." 90 %
Veronika Boušová, i-divadlo.cz, 29. 4. 2017

AnderSen

AnderSen aneb Fantazie mě přivede do blázince Hans Christian Andersen a kolektiv

PREMIÉRY
2. a 3. června 2017

DÉLKA PŘEDSTAVENÍ
90 minut bez přestávky

Obsazení

Dívka s mušlí: Dita Kaplanová
Božena Němcová: Magdaléna Sidonová
Tanečnice: Jana Plodková
Sněhová královna: Anežka Kubátová
Císař: Petr Čtvrtníček
Kaj: Miloslav König
Cínový vojáček: Ivan Lupták
Andersen: Jiří Černý

Inscenační tým

Režie: Jan Mikulášek
Dramaturgie: Petr Štědroň a Dora Viceníková
Scéna a kostýmy: Marek Cpin
Hudba: Miloslav König
Light design: Jan Jungvirt

Reprízy

Omlouváme se, repríza této inscenace není na nejbližší dobu plánována.
Pro aktuální termíny našich představení navštivte sekci program.

Fantazie na motivy Andersenových pohádek a dětských nočních můr. Pohádkový svět, ve kterém si víla vezme život, opuštěné děvčátko umrzne na chodníku, cínový vojáček s jednou nohou se rozpustí, a další jímavé příběhy se smutnými konci se proplétají s autentickými vzpomínkami herců. Svobodné parafráze Andersena dávají modelovým příběhům konkrétní, reálné obrysy, přibližují je našim zkušenostem, našemu světu. Dětství jako kombinace Andersenových hororů, strachů ze tmy pod postelí i hádek rodičů.

Představení není vhodné pro děti.


,,AnderSen osloví alternativněji laděné publikum, jež dokáže přistupovat k dění na scéně podobně jako třeba k četbě poezie. Pak se mu otevře okno do režisérovy duše naplněné andersenovským smutkem a zoufalým smíchem, úzkostí a strachem z lidské krutosti."
 80 %
Saša Hrbotický, Aktuálně.cz, 5. 6. 2017

,,Výstupy či obrazy, které často působí víc výtvarně než divadelně, nejsou jen dílem režiséra a herců, zásadně je poznamenala představivost výtvarníka Marka Cpina. Bez jeho jemného smyslu pro eleganci, humor, styl a přesně charakterizující tvarový detail si tvorbu dnešního Zábradlí nelze ani představit."
Marie Reslová, iHNED.cz, 5. 6. 2017

,,Velmi náročná inscenace, která naprosto geniálním způsobem propojuje Andersenovy pohádky s poněkud traumatickými zážitky z dětství jednotlivých herců klasickou metodou kolektivní improvizace." 80 %
Anežka Hrebiková, i-divadlo.cz, 6. 6. 2017

Posedlost

Posedlost JAN MIKULÁŠEK, DORA VICENÍKOVÁ A KOLEKTIV

Premiéry
30. dubna a 1. května 2016

Délka představení
90 minut bez přestávky

Obsazení

Posedlá: Dita Kaplanová
Posedlá: Jana Plodková
Posedlá: Anežka Kubátová / Barbora Bočková
Posedlý: Miloslav König
Posedlý: Stanislav Majer
Posedlý: Jiří Vyorálek
Posedlý: Leoš Noha
Posedlá: Johana Matoušková

Inscenační tým

Režie: Jan Mikulášek Dramaturgie: Dora Viceníková Scéna a kostýmy: Marek Cpin Výběr hudby: Jan Mikulášek Asistent režie: Stephanie Van Vleet

Reprízy

Omlouváme se, repríza této inscenace není na nejbližší dobu plánována.
Pro aktuální termíny našich představení navštivte sekci program.


Po inscenacích o smrti (Požitkáři) a o divadle a hercích (Hamleti) vytvořil autorským tým inscenaci o lásce a jejích různých podobách. Nahlížíme do soukromí několika postav, které se vášnivě potkávají či míjejí, marně hledají štěstí ve vztahu nebo v samotě, a tak pořád dokola. Pravděpodobné situace a uvěřitelné příběhy doplňují fantazijní výjevy a komentáře, humorné scény zase hororové výjevy. Drobné příběhy tohoto několikapatrového domu se volně proplétají, sousedé se střídají a stěny jsou svědky domácích dramat.

Mikuláškův jazyk je zkratkovitý, do několikaminutových scén zhušťuje obsáhlé příběhy, které tušíme v pozadí –jeptiška potetovaná mužskými jmény. Motivace postav, konkrétní pohnutky jsou nám vesměs zatajeny a přihlížíme „jen“ střetům postav ztracených v sobě a nenalézajících útěchu ani ve svém okolí. Místo melancholie a smutku však vítězí nadsázka, groteska a ironie. Dvoupodlažní řešení scény rytmizuje sled obrazů a vytváří vzájemné paralely a komentáře. Pastelové barvy, které scéně i kostýmům dominují, retrostyl i drobné detaily vybočující z reality (elegantní zjev postavy doplněný o vlasy rozcuchané větrem) posouvají drobné příběhy mimo konkrétní čas a prostor. 

Kmotrem inscenace je Vladimír Majer.

Pěstounem Divadla Na zábradlí v roce 2016 je Pavlína Saudková.


,,Až dosud se zdálo, že velmi limitované možnosti zdejšího jeviště vyčerpal svými nápady v devadesátých letech tehdejší šéf Divadla Na zábradlí Petr Lébl. Ale architektura Cpinových scénografií k Požitkářům nebo nyní k Posedlosti na jeho práci fascinujícím způsobem navazuje a překonává ji."

Marie Reslová, Hospodářské noviny, 4. 5. 2016

,,Svými formálními kvalitami, brilantní syntézou pohybového a činoherního divadla s vizuální složkou je Posedlost nepřehlédnutelná."
Saša Hrbotický, Aktuálně.cz, 5. 5. 2016

,,Posedlost je nesoudržným pásmem scének „na téma“. Ač to bude znít paradoxně, je právě tato nesoudržnost její největší předností. (...) Těm, kdo se rádi volně procházejí a nečekají, že je při tom budou tvůrci vodit za ručičku, ji lze proto vřele doporučit."
Vojtěch Poláček, Kulturissimo, 10. 5. 2016

,,Jana Plodková, která našla Na zábradlí vlastní polohu smutného klaunství, je výrazově a pohybově výborná."
Jana Machalická, Lidové noviny, 10. 5. 2016

,,Až surrealistická atmosféra Posedlosti mne v myšlenkách spojila s vizuálními zážitky dávných inscenací Jana Antonína Pitínského či Petra Lébla."
Dana Benešová-Trčková, Česká televize, 7. 5. 2016

,,Kontinuálně navazuje trojice Mikulášek, Viceníková, Cpin na Požitkáře a Hamlety. Tentokráte shlédnete pásmo scének na téma partnerské vztahy. Tedy jistě vděčné téma. Co mne na Posedlosti velmi zaujalo byla především skvěle zvolená scéna, a pak také minimum slov. Většina scének jsou němé přehlídky bezvýchodnosti soužití za podkresu již tradičně vhodně zvoleného hudebního doprovodu. A protože je tento tým již velmi sehraný, a režisér věděl přesně co a jak říct, myslím, že je Posedlost skutečně povedená." 70 %
Lukáš Holubec, i-divadlo.cz, 1. 8. 2016

,,Nemohu si pomoci, ale i přesto, že inscenace DNZ drží stále stejný styl, dokáží mě svým způsobem překvapit, pohltit a oslovit. Tvůrčí tým totiž umí jednoduchou zkratkou v několikaminutové scéně říci to, co některým autorům vystačí na celovečerní hru." 70 %
Jiří Landa, i-divadlo.cz, 2. 5. 2016