Das Thema / Be Animal - Umělec v hladovění

Umělec v hladovění Das Thema / Be an animal

Koncept, Hrají / Konzept, Spiel: Das Thema / Be an animal
Choreografie / Choerographie: Roman Horák (D/CZ)
Hudba / Musik, Sounddesign: Jakob Fischer (D)
Režie / Regie: Olga Seehafer

Franz Kafka: Ein Hungerkünstler / Umělec v hladovění

Žánry přesahující tanec, performance, zvuková koláž a koncert o realitě uměleckého počínání v době C.

Co C. s námi dělá? Pan nebo paní C, anebo máme mluvit o C jako to C.? Co s námi dělá? Místa jsou opuštěná, jeviště prázdná, prkna, která znamenají svět už dávno nevrzají. Dělá to s námi něco? Ano, něco to s námi dělá. Ale nezničí nás to. Hledáme nové cesty, nové formy, postavíme si z nových prken nová jeviště na tomto světě. Hladovějící umělci se nevzdávají. Jsme hladoví, po kultuře, nikdy nemáme dost.

Kafkův Umělec v hladovění z povídky z roku 1922 je archetyp existence umělce. Nikdy se nevzdává, miluje to, co dělá a nikdy není spokojen se svým počínáním. Hladoví dál, i když je nucen se oddat potravě, normalitě - přesně po 40 dnech. Na delší dobu zájem obecenstva nelze získat. Hlad se stává metaforou pro umění, umění se stane obrazem víry & svátosti a umělecká tvorba obrazem obětí pro individuální touhu.

Umělec v hladovění je manifestem pro uznání umění, společensko-kritická konfrontace s vnímáním uměleckého díla a ohodnocení světa, ve kterém je entertainment samozřejmý luxus.

---

Interdisziplinäre Sound-,Tanz- und Schauspiel-Collage, bzw. Konzert über die Realität des künstlerischen Schaffens zu Zeiten von C.

Was macht C. mit uns? Herr oder Frau C., oder sollen wir C. es nennen? Was macht es mit uns? Die Plätze sind still, die Bühnen sind leer, die Bretter der Welt knarzen seit langem nicht mehr. Macht es uns was? Ja, es macht was mit uns. Aber es löscht uns nicht aus. Wir suchen neue Wege, neue Formen, wir bauen uns mit anderen Brettern neue Bühnen auf dieser Welt. Hungernde Künstler geben nicht auf. Wir haben Hunger auf Kultur, wir waren nie satt.

Kafkas Hungerkünstler aus der Erzählung von 1922 ist ein Archetyp der Künstlerexistenz. Er gibt nie auf, er liebt was er tut und ist nie befriedigt von seinem Schaffen. Er hungert, selbst wenn er gezwungen wird, sich der Mahlzeit, der Normalität hinzugeben – und zwar nach genau 40 Tagen. Für einen längeren Zeitraum kann das Interesse eines Publikums nicht gewonnen werden. Das Hungern wird zum Sinnbild für die Kunst, die Kunst zum Sinnbild für den Glauben & das Heilige und das Kunstschaffen zur Aufopferung für die individuelle Leidenschaft.

Ein Hungerkünstler” ist ein Plädoyer für die Würdigung von Kunst, eine gesellschaftskritische Auseinandersetzung mit der Kunstrezeption und Wertbeimessung einer Welt, in der Entertainment ein selbstverständlicher Luxus ist.

Reprízy