Šedá sedmdesátá

Šedá sedmdesátá aneb Husákovo ticho Jan Mikulášek, Dora Viceníková

Premiéry
1. a 2. listopadu 2013

Derniéra
20. ledna 2016

„Když nevěříš v Boha, necituj ho.“

Osoby a obsazení

Občanka: Dita Kaplanová
Občanka: Kristina Beranová / Natália Drabiščáková
Občan: Leoš Noha
Občan: Petr Jeništa
Občan: Miloslav König
Občan: Ivan Lupták
Občan: Stanislav Majer
Občanka / Hepnarová: Magdaléna Sidonová

Inscenační tým

Režie: Jan Mikulášek Dramaturgie: Dora Viceníková
Scéna a kostýmy: Marek Cpin
Výběr hudby: Jan Mikulášek


Sedmdesátá léta jsou ve znamení utužení režimu, omezení svobody a chladného vystřízlivění po nadějeplných šedesátých letech dvacátého století.

Spisovatel Jan Zábrana na tu dobu vzpomíná: „Celá nedělní odpoledne se v džunglích paneláků ozývají tam-tamy naklepávaných řízků. – Chlap v tramvaji: „Ty salámy dělaj tak špatný proto, aby je lidi míň kupovali. V tom je jasnej záměr. – Panelákoví, kurníkoví lidé – bez dvorů a bez zahrad – ve všem všudy odkázaní na stát, závislí na státu. A to je účel, o to jim jde. – Čemu se člověk pořád diví? Koneckonců žijeme ve státě, kde úřadujícímu prezidentovi zcenzurovali paměti. Svobodovi v roce 1972.“

Prizmatem osobních svědectví, dobových zpráv a literatury vytvoříme svůj vlastní obraz doby, ve které jsme se narodili.

Pro zvýraznění režijního záměru herci v inscenaci Šedá sedmdesátá na jevišti kouří cigarety.

Partner inscenace

monet

 

Reprízy

Omlouváme se, repríza této inscenace není na nejbližší dobu plánována.
Pro aktuální termíny našich představení navštivte sekci program.


,,Scénografické pojetí se nese v duchu poetiky již dlouholeté výtvarné spolupráce režiséra Mikuláška 
a Marka Cpina, tedy v respektování čistých a vizuálně působivých plošných celků a 
geometrických ozvláštnění."
Markéta Štolárová, Deník.cz, 6. 11. 2013

,,Přistoupíme-li k Šedým sedmdesátým jako ke kritice a nikoli popisu doby, nelze první polovině hry téměř co vytknout. Skvělá režie v působivých kulisách dává mlčícím hercům přesně tolik prostoru, aby vynikla jejich dokonalá až pantomimická souhra."
Tomáš Šťástka, iDNES.cz, 3. 11. 2013

,,Přítomní se chovají pudově jako stádečko, přelévají se bezdůvodně po místnosti nebo se mačkají k sobě na jedné lavici. Komu "shora" zavolají telefonem, tomu hned stoupne autorita a stejně rychle s dalším zazvoněním přístroje o svá privilegia přichází."
Marie Reslová, iHNED.cz, 8. 11. 2013

,,Sled gagů, ironických a parodických vsuvek je sám o sobě docela podařený a herci nabídnutý materiál originálně zpracovávají, jejich souhra je maximální."
Jana Machalická, Lidové noviny, 4. 11. 2013

,,S autory Šedých sedmdesátých se ocitáme v jakémsi kafkovském podzámčí nejmenovaného úřadu s oficiálním Husákovým portrétem a dveřmi nebo spíše vraty, za které se nikdo neodvažuje. Potkávají se tu lidé nevrlí, nedůvěřiví, otupělí, svůj žvanec hájící. Netřeba slov. Každé gesto odráží dřímotu, vnitřní vztek, potlačované tužby, tupou odevzdanost."
Jiří P. Kříž, Novinky.cz, 4. 11. 2013

,,Lehce bizarní přehlídka postav, které se každá po svém nějak snaží vyjít se situací, ve které se zrovna nachází, s místem i dobou, ve které žije, není možná tím příjemným „retro“ pohlazením, jakým bývají sedmdesátá léta s odstupem velice často interpretována, je ale určitě ostrou kritikou a implicitně i varováním před společenskou apatií, potažmo i důsledky totality. Na druhou stranu zobrazuje situace, které nejsou spjaté pouze se zachycenou dobou a mají nadčasovou platnost."
Magdalena Kodedová, Kulturissimo.cz, 7. 11. 2013

Reportáže

Recenze