Korespondence V+W

Korespondence V+W Jiří Voskovec, Jan Werich

Premiéra
16. září 2013

Délka představení
150 minut včetně přestávky

„Život herecký je strašný – někdy vůbec ne.“

Osoby a obsazení

Jiří Voskovec: Václav Vašák
Jan Werich: Jiří Vyorálek
Zdenička: Anežka Kubátová

Inscenační tým

Režie: Jan Mikulášek
Dramaturgie: Dora Viceníková
Scéna: Svatopluk Sládeček
Kostýmy: Marek Cpin
Výběr hudby: Jan Mikulášek

Korespondence Voskovce a Wericha je silnou výpovědí o životě dvou mimořádných lidí v nelehké době. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozešly, jsou strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhalují i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek. Tyto dopisy, které např. u J. Voskovce představují vrchol jeho poválečné literární tvorby, jsou neocenitelným dokladem duchovního světa V+W. „Forma zkratky, krátká spojení, divadelní narážky, privátní kódy, k tomu brilantní stylizace a neuvěřitelná oslovení i podpisy“ – tak velice výstižně charakterizuje tuto korespondenci kritika.

ZAHRANIČNÍ ZÁJEZDY INSCENACE KORESPONDENCE V + W

  • Listopad 2013 - Mezinárodní festival DEMOLUDY (Polsko)

  • Květen 2015 - Katona József Színház - Festival Csekkold! Budapešť (Maďarsko)

  • Září 2017 - Festival Rehearsal for Truth New York (USA)

OCENĚNÍ INSCENACE KORESPONDENCE V+W

  • Ceny Českého divadla 2011

    • 1. místo za nejpozoruhodnější umělecký počin přehlídky
    • 1. místo za divácky nejúspěšnější inscenaci
    • 2. místo za nejlepší mužskou roli: Václav Vašák (Jiří Voskovec) a Jiří Vyorálek (Jan Werich)

  • Cena Divadelních novin                                                                                  

    • Cena za sezonu 2010/2011 za tvůrčí počin v oboru Činohra Janu Mikuláškovi za režii inscenace

  • Ceny Alfréda Radoka 2010

    • INSCENACE ROKU 2010: 2. místo

Reprízy



,,Byli jako jedno tělo, jedna duše, jeden humor. Další z mnoha zločinů komunismu (násilné odloučení) je zde vyjádřen s neuvěřitelným citem. Samotná korespondence je na pódium převedena s dech beroucí sílou. Tomu určitě hodně napomáhá hudební doprovod, jenž vás nutí vcítit se do smutného osudu těchto mimořádných tvůrců ještě více. A těch nápadů, co se na jevišti vystřídá! Na jevišti, kde je zajímavě postavená scéna. Přesto je na prvním místě text. A jsem velice rád, že s ním pracovali zrovna paní Viceníková a pan Mikulášek. A ústřední herecká dvojice? Velký potlesk, nesmíte si je nechat ujít." 90 %
Lukáš Holubec, i-divadlo.cz, 18. 9. 2015

Z MÉDIÍ: