Pantomima

3. března 1959 se k činohernímu souboru připojil pantomimický soubor Ladislava Fialky se svou první inscenací inspirovanou tvorbou francouzského mima Marcela Marceaua s názvem „Pantomima Na zábradlí“, s cílem vrátit slávu tomuto opomíjenému divadelnímu žánru. Fialka pak v prvním desetiletí obohatil repertoár Divadla Na zábradlí o sedm dalších inscenací, jež dosahovaly závratného počtu repríz. Ve velmi krátké době se Fialka se svou pantomimickou skupinou stal fenoménem známým a oblíbeným doma i v zahraničí. Již v roce 1960 vyjela pantomima na první zahraniční zájezd do NDR. V následujících letech pak hostovala v zahraničí pravidelně, každý rok v průměru v pěti zemích po celém světě. „Pantomima Na zábradlí“ se představila na Kubě, v SSSR, Severní i Jižní Americe, Africe a jižní Asii. Prosinec 1968 a leden 1969 strávila v Íránu, Indii, Pákistánu a na Srí Lance (tehdy Cejlonu). V roce 1969 se divadlu podařilo zorganizovat prestižní Mezinárodní festival pantomimy, jehož se zúčastnili přední světoví mimové – Marcel Marceau, Dimitri z Ascony nebo Pierre Byland.

Během sezony se na jevišti Divadla Na zábradlí střídala pantomima s činohrou. Avšak o divadelních prázdninách patřila scéna téměř výhradně pantomimě, která se stala velmi oblíbenou atrakcí nejen pro zahraniční návštěvníky Prahy. Vedle činohry a pantomimy působilo Na zábradlí krátce také Černé divadlo Jiřího Srnce. Po smrti Ladislava Fialky (22. února 1991) vznikly během tří let pouze dvě pantomimické inscenace – práce souboru stagnovala a jako součást Divadla Na zábradlí definitivně zanikla v roce 1994. Fialkovo téměř třicetileté působení v Divadle Na zábradlí připomíná pamětní deska vlevo od vchodu do budovy.