Současnost

Od sezony 2013/14 je ředitelem Divadla Na zábradlí Petr Štědroň, uměleckým šéfem Dora Štědroňová a kmenovým režisérem Jan Mikulášek, tedy osvědčený umělecký tým někdejší brněnské Reduty. Jejich koncepce zvítězila ve výběrovém řízení vyhlášeném zřizovatelem Divadla Na zábradlí, Magistrátem hl. m. Prahy. Svoji první pražskou sezonu nazvanou „Tradice v novém“ popsal Petr Štědroň v rozhovoru pro Divadelní noviny v listopadu 2013 – „Chceme navazovat spíše na principy než na konkrétní tradici. Není důvod kopírovat, nejsme plagiátoři. Těmi principy jsou zájem o mnohdy nepříjemné téma, které rezonuje, inscenace, které zanechávají v divákovi stopu, kladou mu otázky a na něj nároky. Usilujeme o divadlo jako živé médium, to se dle mého názoru z českých kamenných divadel poněkud vytrácí.“

V duchu těchto slov byla první sezona pod novým vedením nutně plná změn. Postupně byly derniérovány tituly, které nekorespondovaly s novým uměleckým programem, což však nijak neovlivnilo šíři a bohatost repertoáru. Po dohodě s Národním divadlem Brno bylo na scénu Divadla Na zábradlí přeneseno během září a října 2013 šest titulů z brněnské Reduty: „Korespondence V+W“, „Zlatá šedesátá“, „Europeana“ a „Buržoazie“ (Štědroňová-Mikulášek), „Anna Karenina“ a „Kabaret Kafka“ (režie D. Špinar). V listopadu pak měla premiéru první inscenace vzniklá již na půdě Zábradlí – „Šedá sedmdesátá“ (Štědroňová-Mikulášek). Změny nastaly také ve složení hereckého souboru i administrativy. Svým hereckým potenciálem si brzy získali diváckou oblibu Jana Plodková, Jiří Vyorálek, Anežka Kubátová, Miloslav König, Honza Hájek, Petr Jeništa, Jakub Žáček a další, kteří spolu s dlouholetými členy divadla například Magdalénou Sidonovou, Leošem Nohou, Petrem Čtvrtníčkem, Jiřím Ornestem či Marií Spurnou vytvořili umělecky silný kolektiv obdivovaný publikem a oceňovaný kritikou. Nezpochybnitelným důkazem tohoto tvrzení je nejen procento návštěvnosti, ale i ocenění inscenace „Velvet Havel“, která získala v Cenách divadelní kritiky vítězství ve všech kategoriích a vynesla Divadlu Na zábradlí titul „Divadlo roku 2014“, dále Cena Josefa Balbína 2014 pro inscenaci „Kabaret Kafka“ či Cena Alfréda Radoka 2015 za „Zlatá šedesátá“. Divadlo Na zábradlí také pravidelně hostuje na domácích a především zahraničních scénách a festivalech – pravidelně navštěvuje Polsko, Maďarsko, Slovensko, Německo, hostovalo ale i v Bosně a Hercegovině, Srbsku, Kolumbii, USA a dalších zemích.

Každoročně se na jevišti Divadla Na zábradlí zpravidla představí čtyři nové premiéry. Jde především, ale nikoliv výhradně, o inscenace kmenového režiséra Jana Mikuláška, dramaturgyně a umělecké šéfky Dory Štědroňové a renomovaného scénografa Marka Cpina. Ke spolupráci byli mimo jiné přizvání režiséři J. A. Pitínský, David Jařab (od sezony 2018/19 druhým kmenovým režisérem) Jiří Havelka a další. Prostor často dostávají také výrazní tvůrci mladé generace jako Jan Frič, Anna Petrželková, Adam Svozil, Kristýna Jankovcová a Petr Vítek. Dramaturgie se ubírá cestou původních autorských inscenací, dramatizací románů a radikálních interpretací klasiky.

V uplynulých letech jsme se bohužel navždy rozloučili s několika bývalými kolegy. V roce 2015 zemřel dlouholetý ředitel divadla Vladimír Vodička a nezapomenutelná Olga z inscenace „Velvet Havel“ Marie Spurná. O rok později podlehla těžké nemoci herečka Kristina Maděričová – Beranová a rok nato herec a režisér Jiří Ornest.

Začátkem července 2014 obdrželo Divadlo Na zábradlí od sousedního Pachtova paláce výpověď pronájmu zadního foyer, přes nějž diváci vstupovali do sálu. Dlouhá jednání skončila neúspěšně. Od června 2015 definitivně pronájem skončil a nastala doba dvouletého provizoria. Diváci procházeli dvorkem krytým pouze stanovým přístřeškem. Od září 2016 se představení odehrávala 2–4× měsíčně ve Švandově divadle a na mnoha zájezdech. V říjnu téhož roku konečně započala firma Subterra největší rekonstrukci v dějinách Divadla Na zábradlí. Od února 2017 poskytl zřizovatel Divadlu Na zábradlí možnost pravidelně hrát v Divadle Komedie, kde proběhly i dvě premiéry nových inscenací a 27. října 2017 bylo konečně slavnostně otevřeno „nové Zábradlí“.

„…Za svou (…) existenci prošlo Divadlo Na zábradlí řadou období, kdy určovalo a předjímalo podobu českého divadelnictví. Vedle nich prošlo i řadou krizových a konfliktních okamžiků. V jeho dynamické historii ale takřka chybí období dlouhodobého uměleckého útlumu. Troufám si tvrdit, že je to spjato s geniem loci tohoto pražského divadla.“ (Martina Musilová)