Program
Pan Verloc provozuje anarchistickou živnost, ale zároveň je ruským agentem. Příběh z Londýna o bombě, která měla způsobit strach a chaos a přiblížit Británii zájmům Ruska. Sonda o zániku lásky a rodiny v soukolí dějin.
Pavel Juráček je klíčovou osobností českého filmu 60. let. Deníkové zápisy zachycují vzestup i pád talentovaného umělce v konfliktu s dobovými společenskými a kulturními okolnostmi i s vlastní bohémskou povahou.
Podivná společnost v hotelové lobby. Čas se vleče, hovory se vedou. Hranice mezi životem a smrtí se stírají a otázky „Co bude k večeři?“ a „Jak zemřu?“ se stávají stejně důležitými.
Psychoanalytická opereta. Vídeň konce 19. století byla zábavná, opulentní, opojná, ale i pokrytecká. Vyspělý svět ještě nebyl zralý na odhalování tajemství, která skrývala rodinná sídla i neosvětlená zákoutí lidských duší.
Kriminální obsese dvou solitérů z dob, kdy černoši, Indové, Poláci, feťáci, buzny, ženy i děti ještě znali své místo. Viktoriánská rapsodie o touze přiblížit se zločinu. Nesmělé krůčky v nové éře ukájení mozkem.
Lucien Chardon je nadaný básník z maloměsta, který touží prorazit v Paříži. První rozčarování zažije ve chvíli, kdy zjistí, že důležitější než talent jsou pro dráhu spisovatele společenské kontakty a peníze.
Malý pokojíček napěchovaný obrazy a hosty se stává sevřeným dějištěm umělecké večeře, s jejímž začátkem se čeká na herce Národního divadla. Ze slavnostního setkání se stane hluboká i jízlivě zábavná sonda do života lepší společnosti.
Variace textů z her „Služky“, „Splendid’s“, „Balkón“. Iluze je ve světě Geneta skutečnější než skutečnost. Skutečnost je peklo, nelze do ní patřit. Naplnění Genet rozvíjí paradoxní pravdu masek: lidé si nasazují masky, aby se demaskovali.
Jean Genet se kočkuje s Bedřichem Bridelem, současná imaginace z okraje společnosti s imaginací barokní. Narcistní a bezohledně infantilní deník plný rozkoše, strachu a vzdoru proti jakékoli autoritě.
Kriminální obsese dvou solitérů z dob, kdy černoši, Indové, Poláci, feťáci, buzny, ženy i děti ještě znali své místo. Viktoriánská rapsodie o touze přiblížit se zločinu. Nesmělé krůčky v nové éře ukájení mozkem.
Podivná společnost v hotelové lobby. Čas se vleče, hovory se vedou. Hranice mezi životem a smrtí se stírají a otázky „Co bude k večeři?“ a „Jak zemřu?“ se stávají stejně důležitými.
Malý pokojíček napěchovaný obrazy a hosty se stává sevřeným dějištěm umělecké večeře, s jejímž začátkem se čeká na herce Národního divadla. Ze slavnostního setkání se stane hluboká i jízlivě zábavná sonda do života lepší společnosti.
V blíže neurčitém bytě se potkávají Bergmanovy hlubokomyslné, zachmuřené a osudem zkoušené postavy, aby vznikla nová spojení a nové významy. S každým nájemníkem přichází i nový příběh – střídají se zde tváře, osudy, příběhy i nálady.
Korespondence Voskovce a Wericha je silnou výpovědí o životě dvou mimořádných lidí v nelehké době. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla jsou strhujícím svědectvím (nejen) jejich originality a umělecké zralosti.
Jean Genet se kočkuje s Bedřichem Bridelem, současná imaginace z okraje společnosti s imaginací barokní. Narcistní a bezohledně infantilní deník plný rozkoše, strachu a vzdoru proti jakékoli autoritě.
Lucien Chardon je nadaný básník z maloměsta, který touží prorazit v Paříži. První rozčarování zažije ve chvíli, kdy zjistí, že důležitější než talent jsou pro dráhu spisovatele společenské kontakty a peníze.
Zlo se nerodí v temném kotli, ale vyrůstá z neochoty přiznat sobě i okolí to, co nás uspokojuje. A tam, kde nemůže být ukojena touha po štěstí, nastupuje touha po moci.
Zapomenutý rodinný penzion na periferii leží na břehu nejmenované řeky. I majitelky penzionu jako by stály na pokraji. Jednoho rána přijíždí záhadný host a hra na detektivku může začít. Jak asi osud rozdělí role?
Psychoanalytická opereta. Vídeň konce 19. století byla zábavná, opulentní, opojná, ale i pokrytecká. Vyspělý svět ještě nebyl zralý na odhalování tajemství, která skrývala rodinná sídla i neosvětlená zákoutí lidských duší.
Nahlížíme do soukromí několika postav, které se vášnivě potkávají či míjejí, marně hledají štěstí ve vztahu nebo v samotě. Drobné příběhy několikapatrového domu se proplétají, sousedé se střídají a stěny jsou svědky domácích dramat.
Variace textů z her „Služky“, „Splendid’s“, „Balkón“. Iluze je ve světě Geneta skutečnější než skutečnost. Skutečnost je peklo, nelze do ní patřit. Naplnění Genet rozvíjí paradoxní pravdu masek: lidé si nasazují masky, aby se demaskovali.
Autorská inscenace v režii Jana Mikuláška vychází z procesu vzniku Zlaté desky a ústřední otázky, před kterou stanul tým Carla Sagana. Co chceme bytostem z kosmu sdělit? A co se o nás nesmí nikdy dozvědět?
Lucien Chardon je nadaný básník z maloměsta, který touží prorazit v Paříži. První rozčarování zažije ve chvíli, kdy zjistí, že důležitější než talent jsou pro dráhu spisovatele společenské kontakty a peníze.
Psychoanalytická opereta. Vídeň konce 19. století byla zábavná, opulentní, opojná, ale i pokrytecká. Vyspělý svět ještě nebyl zralý na odhalování tajemství, která skrývala rodinná sídla i neosvětlená zákoutí lidských duší.
Autorská inscenace v režii Jana Mikuláška vychází z procesu vzniku Zlaté desky a ústřední otázky, před kterou stanul tým Carla Sagana. Co chceme bytostem z kosmu sdělit? A co se o nás nesmí nikdy dozvědět?
Erika Mann nebyla jen dcerou známého německého spisovatele Thomase Manna, ale i kabaretistkou, herečkou, spisovatelkou a mnohým dalším. Kdo byla tato žena, co ji zajímalo a jakým způsobem dokázala využít umění v boji proti fašismu zkoumá To téma společně s publikem.
Europeana: evropské dějiny dvacátého století líčené s nadhledem, humorem i sžíravou ironií. Komentář k uplynulému století, ve kterém banality i klíčové okamžiky dostávají stejný prostor a výsledkem je nový pohled na naši minulost.
Text a inscenace se snaží zachytit vnitřní dialog rozporuplné osobnosti Anny Pamrové, která postupem života mířila ke krajní samotě. Její zápas o vztahy je silnou paralelou k zápasům, jaké ve svých životech svádíme i dnes.
Pan Verloc provozuje anarchistickou živnost, ale zároveň je ruským agentem. Příběh z Londýna o bombě, která měla způsobit strach a chaos a přiblížit Británii zájmům Ruska. Sonda o zániku lásky a rodiny v soukolí dějin.
Divadlo jako téma samo o sobě. Kolik osobností herci pojmou a jak to odskáčou? Je herectví vysněným povoláním? Má režisér vždycky pravdu? Co všechno se na jevišti nesmí? Proč děti a zvířata nemají hrát divadlo?
Kdo zaváhá, nepochodí. Otevřená partitura pro tři. Volksstück. Secvičená věc. Voiceband. Není to představení, není to koncert, není to televarieté. A spokojenost, spokojenost lidem dát, zbytečně lidi nelekat. Folklór vnitřní korupce.
Inscenace posledního dramatického textu kontroverzního rakouského autora Petera Handkeho. První část s názvem Sebeobviňování je zaměřena na Handkeho osobnost a odehrává se ve specifickém prostředí Betlémské kaple nebo v kostele sv. Anny (Pražská křižovatka). V Divadle Na zábradlí je pak představen osud humpoleckého studenta Zdeňka Adamce, který se roku 2003 upálil před Národním muzeem.
Inscenace posledního dramatického textu kontroverzního rakouského autora Petera Handkeho. První část s názvem Sebeobviňování je zaměřena na Handkeho osobnost a odehrává se ve specifickém prostředí Betlémské kaple nebo v kostele sv. Anny (Pražská křižovatka). V Divadle Na zábradlí je pak představen osud humpoleckého studenta Zdeňka Adamce, který se roku 2003 upálil před Národním muzeem.
Inscenace posledního dramatického textu kontroverzního rakouského autora Petera Handkeho. První část s názvem Sebeobviňování je zaměřena na Handkeho osobnost a odehrává se ve specifickém prostředí Betlémské kaple nebo v kostele sv. Anny (Pražská křižovatka). V Divadle Na zábradlí je pak představen osud humpoleckého studenta Zdeňka Adamce, který se roku 2003 upálil před Národním muzeem.
Inscenace posledního dramatického textu kontroverzního rakouského autora Petera Handkeho. První část s názvem Sebeobviňování je zaměřena na Handkeho osobnost a odehrává se ve specifickém prostředí Betlémské kaple nebo v kostele sv. Anny (Pražská křižovatka). V Divadle Na zábradlí je pak představen osud humpoleckého studenta Zdeňka Adamce, který se roku 2003 upálil před Národním muzeem.
Inscenace posledního dramatického textu kontroverzního rakouského autora Petera Handkeho. První část s názvem Sebeobviňování je zaměřena na Handkeho osobnost a odehrává se ve specifickém prostředí Betlémské kaple nebo v kostele sv. Anny (Pražská křižovatka). V Divadle Na zábradlí je pak představen osud humpoleckého studenta Zdeňka Adamce, který se roku 2003 upálil před Národním muzeem.
Pavel Juráček je klíčovou osobností českého filmu 60. let. Deníkové zápisy zachycují vzestup i pád talentovaného umělce v konfliktu s dobovými společenskými a kulturními okolnostmi i s vlastní bohémskou povahou.
Jean Genet se kočkuje s Bedřichem Bridelem, současná imaginace z okraje společnosti s imaginací barokní. Narcistní a bezohledně infantilní deník plný rozkoše, strachu a vzdoru proti jakékoli autoritě.
Autorská inscenace v režii Jana Mikuláška vychází z procesu vzniku Zlaté desky a ústřední otázky, před kterou stanul tým Carla Sagana. Co chceme bytostem z kosmu sdělit? A co se o nás nesmí nikdy dozvědět?
Kdo zaváhá, nepochodí. Otevřená partitura pro tři. Volksstück. Secvičená věc. Voiceband. Není to představení, není to koncert, není to televarieté. A spokojenost, spokojenost lidem dát, zbytečně lidi nelekat. Folklór vnitřní korupce.
Nahlížíme do soukromí několika postav, které se vášnivě potkávají či míjejí, marně hledají štěstí ve vztahu nebo v samotě. Drobné příběhy několikapatrového domu se proplétají, sousedé se střídají a stěny jsou svědky domácích dramat.
Malý pokojíček napěchovaný obrazy a hosty se stává sevřeným dějištěm umělecké večeře, s jejímž začátkem se čeká na herce Národního divadla. Ze slavnostního setkání se stane hluboká i jízlivě zábavná sonda do života lepší společnosti.
Psychoanalytická opereta. Vídeň konce 19. století byla zábavná, opulentní, opojná, ale i pokrytecká. Vyspělý svět ještě nebyl zralý na odhalování tajemství, která skrývala rodinná sídla i neosvětlená zákoutí lidských duší.
Variace textů z her „Služky“, „Splendid’s“, „Balkón“. Iluze je ve světě Geneta skutečnější než skutečnost. Skutečnost je peklo, nelze do ní patřit. Naplnění Genet rozvíjí paradoxní pravdu masek: lidé si nasazují masky, aby se demaskovali.
Divadlo jako téma samo o sobě. Kolik osobností herci pojmou a jak to odskáčou? Je herectví vysněným povoláním? Má režisér vždycky pravdu? Co všechno se na jevišti nesmí? Proč děti a zvířata nemají hrát divadlo?
Text a inscenace se snaží zachytit vnitřní dialog rozporuplné osobnosti Anny Pamrové, která postupem života mířila ke krajní samotě. Její zápas o vztahy je silnou paralelou k zápasům, jaké ve svých životech svádíme i dnes.
Korespondence Voskovce a Wericha je silnou výpovědí o životě dvou mimořádných lidí v nelehké době. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla jsou strhujícím svědectvím (nejen) jejich originality a umělecké zralosti.
Podivná společnost v hotelové lobby. Čas se vleče, hovory se vedou. Hranice mezi životem a smrtí se stírají a otázky „Co bude k večeři?“ a „Jak zemřu?“ se stávají stejně důležitými.
Dokumentární čtení & fragmentární rozhlasová hra o česko-švýcarském dramatikovi a spisovateli Peteru Lotarovi (1910–1986). Dvojjazyčná premiéra CZ/D se koná v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka.
Pan Verloc provozuje anarchistickou živnost, ale zároveň je ruským agentem. Příběh z Londýna o bombě, která měla způsobit strach a chaos a přiblížit Británii zájmům Ruska. Sonda o zániku lásky a rodiny v soukolí dějin.
Nahlížíme do soukromí několika postav, které se vášnivě potkávají či míjejí, marně hledají štěstí ve vztahu nebo v samotě. Drobné příběhy několikapatrového domu se proplétají, sousedé se střídají a stěny jsou svědky domácích dramat.
Zapomenutý rodinný penzion na periferii leží na břehu nejmenované řeky. I majitelky penzionu jako by stály na pokraji. Jednoho rána přijíždí záhadný host a hra na detektivku může začít. Jak asi osud rozdělí role?
Zlo se nerodí v temném kotli, ale vyrůstá z neochoty přiznat sobě i okolí to, co nás uspokojuje. A tam, kde nemůže být ukojena touha po štěstí, nastupuje touha po moci.
Pavel Juráček je klíčovou osobností českého filmu 60. let. Deníkové zápisy zachycují vzestup i pád talentovaného umělce v konfliktu s dobovými společenskými a kulturními okolnostmi i s vlastní bohémskou povahou.
Erika Mann nebyla jen dcerou známého německého spisovatele Thomase Manna, ale i kabaretistkou, herečkou, spisovatelkou a mnohým dalším. Kdo byla tato žena, co ji zajímalo a jakým způsobem dokázala využít umění v boji proti fašismu zkoumá To téma společně s publikem.
Malý pokojíček napěchovaný obrazy a hosty se stává sevřeným dějištěm umělecké večeře, s jejímž začátkem se čeká na herce Národního divadla. Ze slavnostního setkání se stane hluboká i jízlivě zábavná sonda do života lepší společnosti.
Psychoanalytická opereta. Vídeň konce 19. století byla zábavná, opulentní, opojná, ale i pokrytecká. Vyspělý svět ještě nebyl zralý na odhalování tajemství, která skrývala rodinná sídla i neosvětlená zákoutí lidských duší.
Inscenace posledního dramatického textu kontroverzního rakouského autora Petera Handkeho. První část s názvem Sebeobviňování je zaměřena na Handkeho osobnost a odehrává se ve specifickém prostředí Betlémské kaple nebo v kostele sv. Anny (Pražská křižovatka). V Divadle Na zábradlí je pak představen osud humpoleckého studenta Zdeňka Adamce, který se roku 2003 upálil před Národním muzeem.
Inscenace posledního dramatického textu kontroverzního rakouského autora Petera Handkeho. První část s názvem Sebeobviňování je zaměřena na Handkeho osobnost a odehrává se ve specifickém prostředí Betlémské kaple nebo v kostele sv. Anny (Pražská křižovatka). V Divadle Na zábradlí je pak představen osud humpoleckého studenta Zdeňka Adamce, který se roku 2003 upálil před Národním muzeem.
Inscenace posledního dramatického textu kontroverzního rakouského autora Petera Handkeho. První část s názvem Sebeobviňování je zaměřena na Handkeho osobnost a odehrává se ve specifickém prostředí Betlémské kaple nebo v kostele sv. Anny (Pražská křižovatka). V Divadle Na zábradlí je pak představen osud humpoleckého studenta Zdeňka Adamce, který se roku 2003 upálil před Národním muzeem.
Kriminální obsese dvou solitérů z dob, kdy černoši, Indové, Poláci, feťáci, buzny, ženy i děti ještě znali své místo. Viktoriánská rapsodie o touze přiblížit se zločinu. Nesmělé krůčky v nové éře ukájení mozkem.
V blíže neurčitém bytě se potkávají Bergmanovy hlubokomyslné, zachmuřené a osudem zkoušené postavy, aby vznikla nová spojení a nové významy. S každým nájemníkem přichází i nový příběh – střídají se zde tváře, osudy, příběhy i nálady.
Lucien Chardon je nadaný básník z maloměsta, který touží prorazit v Paříži. První rozčarování zažije ve chvíli, kdy zjistí, že důležitější než talent jsou pro dráhu spisovatele společenské kontakty a peníze.