Současnost
Divadlo Na zábradlí je místem, které dlouhodobě hledá a pojmenovává témata rezonující současným světem a otevírá je v živém, naléhavém a umělecky odvážném tvaru. Staví na herectví jako živém setkání s diváky a na inscenacích, které vznikají z potřeby pojmenovat věci, jež nejsou samozřejmé ani jednoznačné.
Do roku 2026 vstoupilo Zábradlí jako jedna z nejvýraznějších scén současného českého divadla, což potvrdilo i ziskem titulu Divadlo roku 2025 na Cenách divadelní kritiky. Tato prestižní bilance byla podtržena i mimořádnými individuálními úspěchy: Magdaléna Sidonová byla oceněna za svůj výkon v inscenaci Paní Dallowayová a Miloslav König za roli v inscenaci Můj boj. Zamilovaný muž. Úspěchy posledních let přitom nejsou ojedinělé, ale potvrzují dlouhodobě vysokou úroveň souboru i dramaturgie. V roce 2024 získali dva členové hereckého souboru Ceny Thálie – Kateřina Císařová za Nejlepší ženský herecký výkon za roli Káti ve Vzkříšení a Miloslav König v roli Michela Houellebecqa za Nejlepší mužský herecký výkon v inscenaci Veřejní nepřátelé. V roce 2023 byl Cenou divadelní kritiky oceněn výkon Anežky Kubátové coby Dani Horákové v inscenaci O Pavlovi.
Současný profil divadla stojí na výrazném hereckém souboru, který propojuje zkušené osobnosti s mladší generací. Vedle Magdalény Sidonové, Kateřiny Císařové, Anežky Kubátové a Miloslava Königa patří k oporám souboru Anna Kameníková, Dita Kaplanová, Simona Lewandowská, Johana Matoušková, Michal Bednář, David Petrželka, Václav Vašák, Vojtěch Vondráček, Jiří Vyorálek a Jakub Žáček. Právě kontinuita souboru a jeho schopnost generační obměny se ukazuje jako jeden z klíčových faktorů dlouhodobého úspěchu divadla.
Divadlo Na zábradlí se profiluje jako scéna, která systematicky rozvíjí autorské divadlo, adaptace literárních předloh i výrazně stylizované interpretace klasických textů. Tento umělecký vývoj se odehrává pod vedením divadla, kterým je od sezony 2013/2014 tým někdejší brněnské Reduty, tedy ředitel Petr Štědroň, umělecká šéfka Dora Štědroňová a kmenový režisér Jan Mikulášek. Společně s dramaturgickým zázemím vytvořili kontinuitu, která umožnila systematické budování repertoáru i souboru. Už krátce po nástupu nového vedení zaznamenalo Zábradlí výrazný úspěch, když inscenace Velvet Havel v režii Jana Friče ovládla Ceny divadelní kritiky a přinesla divadlu titul Divadlo roku 2014. Na tuto linii navázaly i další oceňované inscenace, mimo jiné Macbeth – Too Much Blood režiséra Davida Jařaba, která získala ocenění za inscenaci roku 2017, či dlouhodobě oceňovaná scénografie Marka Cpina.
Důležitou kapitolou novodobé historie divadla byla rekonstrukce budovy v letech 2015–2017, během níž soubor působil na různých pražských scénách i na zahraničních zájezdech. Po návratu do zrekonstruovaného prostoru se podařilo na tuto zkušenost navázat otevřeností vůči novým formám i publiku. Od svého nástupu v sezoně 2013/14 tak současné vedení postupně vybudovalo z Divadla Na zábradlí scénu, která si udržuje výraznou uměleckou identitu, dlouhodobě přitahuje pozornost kritiky i publika a v posledních letech opakovaně potvrzuje své postavení jedné z nejrespektovanějších divadelních institucí v České republice. Soubor Divadla Na zábradlí také pravidelně hostuje na domácích i zahraničních scénách a festivalech – pravidelně navštěvuje Polsko, Maďarsko, Slovensko, Německo, hostoval ale i v Bosně a Hercegovině, Srbsku, Kolumbii, USA a dalších zemích. Pražské i přespolní publikum okouzluje neotřelými kusy, jež vyžadují angažovaného a otevřeného diváka, který se nebojí o divadle přemýšlet.